Rammstein
Rammstein
Leden 2005 – První setkání Dana, Thomase, Davida a Petera a zkouška v Pardubicích, která se uskutečnila díky inzerátu na internetu.
Únor 2005 – První zkouška v areálu Barakuda ve Dvoře Králové už s klávesákem Martinem a basákem Jardou. První náznaky docela hezkého nářezu!
22.4.2005 – První koncert v klubu Barakuda, na který se přišlo podívat přes 100 zvědavců. Z dnešního pohledu úsměvná záležitost, přesto se již na poprvé podařilo vyprodukovat velice slušný a zdařilý koncert.
30.4.2005 – Druhý koncert týden po prvním pro 5000 lidí na královédvorském náměstí před Ivanem Mládkem. Židle pro důchodce vystřídalo mnoho posluchačů, kteří se, i přes katastrofální zvuk linoucí se z reproduktorů, skvěle bavili. Repertoár prvních dvou vystoupení čítal pouhých 13 skladeb.
26.6.2005 – Čtvrtý koncert se uskutečnil na Matador Tuning Party, který zejména Poláky velmi nadchnul. Tisíce lidí, skvělé pódium, zvuk, pyrotechnika a také atmosféra. První opravdový koncert se vším všudy a repertoár vzrostl na 21 skladeb.
15.7.2005 – Koncert v úžasném sále klubu U Mloka v Libicích nad Doubravou. I přes nevěřícné sledování některých posluchačů se nakonec všichni odvážili kupředu a rozjeli jsme společně Rammstein vlnu naplno.
28.10.2005 – Druhý koncert v klubu Barakuda. Dvojnásobný počet diváků zaujal své pozice hned u podia, aby si onu jízdu vychutnal. I když nevíme, kdo zrovna tak dobře osvětloval, po všech stránkách dobrá práce. Největší tečkou byl však mega dort, který dostali oslavenci David a Thomas. Následně chystané promo jsme chtěli původně pojmenovat Rosendort se společnou fotkou u dortu, ale nakonec z tohoto veselého nápadu sešlo.
Listopad 2005 – Vybojování skvělé domény www.rammstein.cz!
25.11.2005 – První koncert v pražském klubu Kain. Poněkud nevydařený zvuk. Koncert i přesto dopadl obstojně. Byli jsme také svědky vzácné návštěvy, kterou radši nebudeme jmenovat.
18.12.2005 – Nahrávání našeho Promo Rammstein cd. Skladby nedopadly tak, jak jsme si představovali a proto jsme zmíněné promo neposlali do světa. Vina byla tentokrát jak na straně kapely, tak i producenta, kterému se nepodařilo dosáhnout kýženého zvuku. Přesto některé skladby dopadly velice slušně (Ich Will a Benzin).
25.12.2005 – Vánoční jízda opět v klubu u Mloka. Jeden z nejvydařenějších koncertů této sezóny. Dokonalá atmosféra klubu. Zvukaři nám dodali 50% úspěchu. Takhle mají vypadat vánoce.
Rok 2006 – Rok plný nadšení, skvělých koncertů i nepříjemných zvratů.
13.1.2006 – V Jaroměřském klubu Bastion jsme si změřili své síly s mrazem v totálně studeném sálu. Asi v půlce jsme ale pomocí naší show zahřáli nejen sebe, ale také stovku přítomných, která se i navzdory mrazu, výborně bavila. Někteří členové poprvé oblékly speciálně zhotovené obleky na motivy Reise Reise tour..
20.1.2006 – Další koncert ve znamení mrazu, při kterém nám smůla šlapala na paty. Vystoupení v proslulém hospodském sále v Huntířově provázela řada technických problémů (výpadky proudu, exploze traf atd.). Také návštěvnost byla díky počasí velmi malá, přesto se nakonec podařilo celý koncert odehrát.
3.2.2006 – Přišel koncert, od kterého žádná strana nevěděla, co očekávat. Šlo o vystoupení na maturitním plese v Teplickém kulturním domě. Jelikož jsme museli zaplatit dopravu, tak si žáci na nás nastřádali peníze mezi sebou sami. Měl jsem na ukázku jedno video, abych potvrdil, že se není čeho bát. Poslali jsme jim Du Riechst So Gut z Barakudy, kde není totálně nic slyšet díky přebuzení kamery. Nebyl to asi zas tak dobrý nápad, protože jsme tím pořadatele pěkně vyděsili. Všichni měli obavy, co se z toho vyklube, ale nakonec vše proběhlo dle plánu a spokojenost byla na obou stranách.
11.2.2006 – První koncert v Třebíčském klubu Roxy. Po rozhovorech v novinách a reklamách v televizi jsme do klubu celkem dostali takový počet osob, aby byla hutná atmosféra. Posluchači Rammstein si zpívali s námi a všichni jsme si koncert užili. Dan byl po koncertě nejednou označen za odporného playbackáře a tento fakt nesl celkem zle. Děkujeme zvukaři za menší hall.
Únor 2006 – Naše velká kapitola a tou je píseň Poison Tree. Mirek Papež (Moimir Papalescu and the Nihillists) si všiml našich kvalit a dovolil nám přepracovat do nové podoby jeho deset let starý nápad. Musíme také velmi poděkovat Ivě Jelínkové (redakce Autosport a Tuning), která se na tomto projektu také velmi podílela. Děkujeme. Skladba byla určena pro nejprodávanější časopis o autech a tím je právě Autosport a Tuning na cd Tuning Rock 1. Měli jsme celkem málo času a bylo velmi problematické sehnat studio, kde bychom píseň nahráli. Díky zodpovědnosti a odhodlání jsme dva dny před nahráváním jeli autem a připadali si jako v kanceláři. Obvolali jsme asi 30 lidí z hudební branže, ale bohužel se nám nepodařilo nikoho sehnat.
Nakonec nás ale zachránil Martin Uxa, vedoucí agentury In Head Music, který nám poskytl kontakt na Miloše Dodo Doležala, exceletního kytaristu v ČR. Vše vypadalo nadějně a dokonce se nám podařilo odsunout mastering cd o jeden den (a to nebyla sranda). Onoho extra mrazivého rána jsme se ve 4 hodiny sešli ve Dvoře Králové a vydali se na cestu do studia Hacienda. Po příjezdu jsme se několik hodin domlouvali jak má vlastně výsledné dílo vypadat a trochu jsme se báli, jak to vlasně všechno dopadne. Ono odhodlání zapracovat nás ale přimělo skladbu dodělat včas (resp. ve 23:00 toho dne) a po náročném dni jsme si odvezli j vcelku zajímavý produkt silně se odlišující od předchozí verze.. A jak náš výtvor dopadl? Vyšel včas a byl oceněn 40% všech hlasů v anketě o nejlepší song. Hlavně byl odměněn solidním nákladem, jenž byl 60000 kusů. Další krok kupředu. Moc děkujeme Dodovi a jeho spolupracovníkovi Frantovi, kteří nám opravdu velmi pomohli. Bohužel se od této chvíle ale začali silně vytvářet neshody mezi členy. Peter odmítl na songu zapracovat a distancoval se od něj, což ostatní celkem pobouřilo. Dan je ovšem nejen skvělý zpěvák, ale také bubeník. Skladbu zachránil a jeho výkon je opravdu povedený.
24.3.2006 – Další z úsměvných koncertů, tentokrát v Plzeňském klubu Runway. Poněkud jsme si v té době nedávali moc velký pozor, kde hrajeme a zdali se taková dálka vůbec vyplatí. Po vstupu dovnitř jsme neviděli pódium, ale nakonec jsme něco takového našli. Ani jsme si nedělali hlavu s odposlechy a rovnou do návštěvníků prali kytary přímo z Marshallů. První skladby byly všelijaké, protože 40 lidí nevědělo, co se bude dít. Nakonec jsme se rozprostřeli po celých prostorách klubu a užili si všichni kupodivu opět jeden z nejlepších a nejpohodovějších koncertů. Po neustálém volání o přídavek jsme nakonec zahráli 30 skladeb a hráli tak dlouho jako nikdy. Je vidět, že pohoda a atmosféra v mnoha případech postačí k povedené akci. Opět nezapomenutelné.
21.4.2006 – Již třetí koncert v Královédvorském klubu Barakuda. Tentokrát šlo spíše o soukromou akci (oslavu narozenin). Hlavní oslavenkyně požádala kapelu, která nejen pro ni, odehrála Du Hast. Všichni byli spokojeni a kapela byla po svém setu také pozvána na oslavu. Ale čekal ji další perný den a tak se zúčastnila jen přípitku s oslavenkyní.
22.4.2006 – Jakmile jsme dohráli na Barakudě, ihned jsme vše sbalili, a vyrazili na dlouhou cestu na Tip Cars Tuning sraz v Kopřivnici. Po několika vykoupených pumpách s energeťáky jsme se doplazili téměř na místo, kde jsme místo pohodlného přistání spatřili pouze šíleně dlouhou kolonu a měli jsme již velice málo času, protože první dopolední vystoupení se blížilo. S touto drobnou starostí nám ale pomohli policisté a umožnili nám průjezd až do backstage. Na místě nás přivítalo spousta vytuněných aut, kýbl Red Bullů, nekonečno návštěvníků a taky červené Ferrari Leoše Mareše. Docela nás zajímalo co je to za „tejpka“ a jak se chová doopravdy. Samozřejmě, že se v zákulisí nechová jako před kamerama a překvapilo nás, že je to taky jenom normální člověk. Na podpisy přilehlých dětí nám odpovídal asi takto: „Vole, tak tohle jsou moje poslední síly.“ Poté přišla na řadu naše zvukovka, kterou si Mareš neodpustil zamoderovat. Po mírném výsměchu na Dana jakože: „Cože? Tak tohle vám zpívá?!?“ se ozvalo pouze: „Počkej, až otevře hubu!“ Po nějaké chvíli jsme přehráli Asche Zu Asche a po „zablití“ první sloky jaksi Marešovi došla slova (tichá voda břehy mele). Dan s Thomasem si šli poslechnout zvuk, zdali je vše v naprostém pořádku a ve spolupráci s precizním zvukařem usoudili, že je to bomba! Lezeme do stanu v zákulisí obletovaného x bodyguardy a díváme se na ranní koncert Leoše Mareše, který se vyklubal v totální frašku. Pustil své cd a do toho začal recitovat. Po druhé skladbě si však Peter šel zazkoušet na bicí, ale poněkud mu ušlo, že jsou bicí již nazvučené. Tak Leošovi dodal k recitaci i trochu rytmu. Jelikož se ale Leoš nenechá rozházet, tak si umanul, že chce také kytaru. Přišel Thomas a jelikož ho nemá dvakrát v lásce, tak mu posadil na rameno se slovy „hraj si“ zapojenou kytaru s nabustrovaným zvukem. Leo poněkud nevěděl co dělat a tak pouze řekl: „Jé, ono to hraje samo! Pomóc“. Tak se nakonec jeho ranní koncert spíše proměnil v přípravu na ten odpolední. Za 30 minut nastoupila formace naše. Tisíce lidí, přes které nebyl vidět konec, se stalo svědky koncertu Rammstein.cz. Po velmi zdařilém výstupu (překvapivě i ráno za světla) jsme si užívali dopoledne před druhým koncertem. Relaxace, obdivování vytuněných aut, obléhání stánku s langoši a pozorování tanečnic.. Téměř 2 hodiny před odpoledním koncertem se však většina přítomných přesunula na závody aut a tak jsme místo nudných disko skladeb zapůjčili zvukaři cd Tuning Rock 1. Po spuštění Poison Tree jsme zvukaři oznámili: „Tak ukaž, co ty tvoje repro uměj“. Poison Tree rozduněla celý areál a lidé už samozřejmě tušili, že to někde slyšeli a sešli se na naši skladbu zapařit. Skvělý zážitek, který poté vystřídala autogramiáda a focení. Přišel na řadu druhý koncert Leoše, který se opět vyklubal v totální frašku, kterou ale máme na něm všichni rádi. Byla sranda a to je hlavní. Poté si Leoš Dana vytáhl na pódium a zazpívali si společně Sladké mámení. Asi si říkáte, co je to za blud. Háček je v tom, že jsme si to vystřihli v death metalovém podání, což kupodivu sklidilo docela solidní ovace a dodnes je Dan u pořadatelů označován jako pan Sladké Mámení. Po vyhlášení výsledků závodů přišel náš odpolední koncert, kterým jsme završili celou akci a poté se spokojeně vydali na 300 kilometrovou cestu domů.
7.5.2006 – Noc českého tunera v pražském klubu Face To Face a pro nás live premiéra Poison Tree. Přehlídka aut, miss mokré tričko a soutěže o ceny. Poté vše vystřídal náš koncert. Po menších technických problémech s totálně sjetým zvukařem jsme nakonec opět předvedli solidní koncert a také premiéru našeho songu Poison Tree.
1.6.2006 – Opět jsme si zopakovali koncert ve vyhlášeném klubu Kain. Tentokrát však s mnoha novinkami, totálně úžasným publikem a hlavně se zvukem pod vedením Jirky „Arakain“ Urbana, který nám dopomohl k totálně vydařenému peklu. Následovala debaty s fanoušky a i nějaké to pozvání na drink.
10.6.2006 – Ostravské náměstí, kde se konala monstrózní Moto show, přivítala mnoho umělců a kde naše kapela byla vrcholem programu. Zajímavé bylo, že jsme hráli pecky Du Riechst So Gut a Du Hast přímo při skokanských aktivitách motorkářů. Jako správní jezdci nás málem na pódiu několikrát přejeli, ale naštěstí nebyl nikdo zraněn.
Červenec 2006 – Po skvělém roce hraní nastaly první vážné neshody v kapele. Zařizování koncertů není práce jednoduchá, a tak není přijatelné, když jí někdo soustavně začne kazit. Díky Peterovi jsme přišli o několik zajímavých koncertů, a tak jsme spravedlivě, jelikož mezi sebou nemáme žádnou smlouvu, požadovali nijak brutální sankce. Na to Peter však také „spravedlivě“ odpověděl stručnou smskou. Bylo vidět, že už se náš projekt přelil přes zábavovku a bylo třeba pro něj makat, což se některým členům nechtělo. Ukázala se jistá nezodpovědnost a tak jsme začali řešit jak hrát v klidu dál. Peter odešel.
21.7.2006 – Každá kapela se ale někdy ocitne v neodvratitelném srabu. Měli jsme touhu se s tím poprat a neodvolávat koncerty, které Dan a Thomas zařídili. Navíc další pech byl ten, že byla docela pěkná práce sehnat agenturu. Ano, šli jsme pod plachty In Head Music a chystali se na skvělý premiérový koncert, který měl být jeden z nejlepších. Odehráli jsme ho bez Petera s midi bubny linoucí se z kláves, což byla na jednu stranu docela legrace a koncert se nakonec velmi vydařil. Ovšem živý bubeník je živý bubeník a bylo jasné, že v kapele chybí.
22.7.2006 – Tento den se zapsal k zásadním zvratům v kapele. Šlo o malou soukromou akci, která byla tak velký průšvih po všech stránkách, že jsme si řekli, že to takhle už dál nejde. Bez bicích se rozpadne celý domeček z karet, tak jako bez zpěvu, kytar či bez kláves. Protože Dan zařídil nejvíce koncertů a 10 jich měl ještě před sebou, převzal na sebe výsledné rozhodnutí o budoucnosti kapely.
Srpen 2006 – Kontaktoval tedy Petera, aby se vrátil, který souhlasil. Ale jen s podmínkou že odejde Thomas. Nastalo období přetvářek a bohužel vyhození Thomase, bez něhož se vytratila energie, která kapelu hnala kupředu. Dan usoudil, že bude přeci jen lepší, když se zraní jeden člověk, než deset pořadatelů, kterým jsme slíbili skvělé koncerty, které byly ještě před našimi problémy a s bubeníkem (jiný by se tak rychle nesehnal). Na místo Thomase byl přijat Milan a zaplať pánbůh jsme hráli nadále. Naprostá nezodpovědnost a nezájem o řešení problému u některých členů kapely i přesto přetrvávala.
11.8.2006 – Převýšov u Chlumce. Milan se za pmoci Davia dokázal naučit 17 skladeb za jeden týden a tak se koncert opravdu velmi vyvedl a vypadalo to, že kapela zase pojede kupředu.
26.8.2006 – Hranice - Rock Trey Fest. Výjimečná akce, která se také musí zapsat do naší historie. Vystoupily nejlepší revivaly v republice včetně nás, i když s 90 minutovým zpožděním (časové rozpisy se od 15:00 posunuly). I po jedné hodině v noci na nás zůstalo několik stovek lidí a koncert si skvěle užili. Po několika podpisech a pozvání na panáka jsme měli všichni radost z toho, že kapela jede. V šatně jsme poté dostali ochutnat zelené a po jednom loku zjišťujeme, že jde o absint. Děkujeme, vy prevíti.
9.9.2006 – Velmi náročný den. Druhý koncert na tuningové párty v Kopřivnici. I když šlo opět o stejně zdařilou akci, bez Leoše tam byla poněkud nuda. Víme, že toto tvrzení je z rockerských úst docela na pěst, ale bylo to tak. Naštěstí jsm atmosféru zachránili dvěma skvělými koncerty a lidé si je užívali více než na jaře, což bylo na druhou stranu milé překvapení. Nakonec jsme si ještě odpoledne odvezli jednu cenu při jejich rozdávání. Jelikož byly zrovna vyhlašovány ceny za nejlepší repráky v autech, tak jsme dostali trofej, protože naše hudba s touto tématikou úzce souvisí. Skvělý dárek, který bedlivě střežíme. Večer nás však čekal ještě jeden a koncert 50 kilometrů na sever v Bohumíně, který má taky velké právo zapsat se do historie.
9.9.2006 (večer) – Nejprve bychom se rádi zmínili o vynikajícím pořadateli a člověku. Je jím Jirka Sýkora z firmy Forte Steel, pro níž zařídil výtečnou akci a byl nás před ní dvakrát navštívit na našich koncertech. Po neustavičném volání si a připravování akce jsme nakonec dorazili z Kopřivnice živí a zdraví do Bohumína a těšili se na velký večer. Po příjezdu jsme si dali obrovité prase a seznamovali se s jednotlivými lidmi, kteří se na akci podíleli. Poté nás Jirka zavedl do nóbl sklepa, který se nalézal pár metrů od pódia, kde na nás čekal stůl plný prvotřídních nápojů. Začali dvě předkapely a my si užívali ve sklepě a konzumovali. Jakožto „profesionální a disciplinovaní“ muzikanti jsme pili samozřejmě s mírou a poznali spoustu nových lidí. Legrace nepochybně byla, kór po popravení Tullamorky a kanadské vodky. Pomalu ale jistě se však blížil náš koncert. Díky špičkové propagaci v médiích se sešlo mnoho nabažených příznivců Rammstein. Přišel na řadu ohromný a dlouho trvající ohňostroj, který jsme jako obvykle začali skladbou Reise Reise. Poté ještě několik pyrotechnických efektů doprovázelo nářez Benzin. Všichni jsme se skvěle bavili a byla především dokonalá atmosféra. Jirka pro Dana připravil také speciální mini pódium před hlavním, kde měl kolem sebe doprovodné pyro. Jakmile se koncert nachýlil ke konci, nebylo možné jen tak odejít bez přídavku. Nakonec jsme opět dostali jako třešničku na dortu na plné pecky z repráků naši skladbu Poison Tree a následně jsme se s fanoušky odebrali zpět do sklepa zpracovat zbývající alkohol. Poté nás ještě čekalo noblesní ubytování s ranními švédskými stoly. Nebylo také nad to, dát si ranní cigárko na venkovním prostranství. Po dlouhém loučení jsme se nakonec odebrali zpátky domů. U Dana se však následně projevily cestou zpět další výčitky z vyhození Thomase, na kterého se Jirka také těšil. Určitě si zasloužil na té akci být, ale vše bohužel záviselo v danou chvíli na Peterovi. Dan v této chvíli přestal shánět koncerty, protože tato zrada nebyla přehlédnutelná.
Následující týden – Protože byl Thomas člověk, který kapelou žil tak se Dan rozhodl jej kontaktovat, aby se mohli oba sejít. Thomas od té doby nikoho z kapely neviděl. Po dlouhé debatě oba usoudili, že by byla obrovská škoda kapelu pohřbít, vše si do detailů vyříkali a opět spojili své síly.
16.9.2006 – Poslední koncert s Peterem v Pelhřimově. Zajímavé bylo, že jsme hráli tentokrát snad poprvé pouze ve čtyřech. Basák Jarda začal už před jistou dobou pracovat na Slovensku a David nejel. Nakonec jsme se s tím však společně se zvukařem dobře poprali a byl to opět velmi vydařený koncert. Pozvolna jsme dozobali občerstvení, vypili poslední lahve Plzně a odebrali se na cestu domů. Tím však skončila naše rok a půl dlouhá cesta se skoro původní sestavou.
Říjen 2006 – Děláme co můžeme, abychom sehnali zkušeného a zodpovědného bubeníka a také basáka. Budoucnost vypadá ještě lépe než celá minulost, a tak budeme bojovat za to, abychom se na pödia mohli vrátit zpět. Tentokrát však se členy, kteří do toho půjdou naplno, protože nás kromě revivalu (pro který chystáme spoustu novinek) čeká také vlastní projekt, na kterém chceme začít pracovat. Vlastní skladby pravděpodobně budeme moci odehrát před anglickou legendou Saxon a skvělou německou metalovou kapelou Masterplan v dubnu ve zlínské hale Novesta a nahrávat v solidním studiu, doufejme opět u Doda. Záleží na tom, za jak dlouho seženeme nové spoluhráče.
Listopad 2006 – Podařilo se nám sehnat výborného basáka i bubeníka a již první listopadový víkend opět začínáme zkoušet. Vše by mělo proběhnout hladce a ještě do konce roku bychom měli odehrát několik koncertů v sestavě, která je lepší, než kdykoliv předtím. Achtung, Achntung - Blitzkrieg!!!!!!!!!